Proč není dobré spojovat botanickou a zoologickou zahradu.

3. října 2009 v 17:55
O spojení ZOO a botanické zahrady se již napsalo mnoho. Argumentů pro i proti je celá řada, od citových, jako je ztráta samostatnosti, vlastní tváře a tím i zmenšení nabídky služeb pro veřejnost tak i zcela rozumných, odůvodňujících nesmyslnost řešení ekonomicky (sloučený subjekt bude mít dražší a složitější vedení), rozdílnou metodologií chovu zvířat a pěstování rostlin (chemická ochrana proti škůdcům), rozdílný právní rámec (botanické zahrady jsou non profit a nesmí na pěstovaných rostlinách přímo vydělávat). Samozřejmé jsou i obavy, že se botanická zahrada promění v přidružený zahradnický podnik.



Sloučení se v Troji uskuteční nejspíše do roka a zřejmě neexistuje síla, která by tomu zabránila. Byla jediným bodem pana radního Milana Richtera, když nastupoval do své funkce v radě a všechny dosavadní kroky - audity v institucích, odborné oslabení zahrady i četné rozhovory v médiích i usnesení rady hl.m. Prahy k tomuto vedou. To je realita, může nám to být líto, můžeme proti tomu protestovat, ale to je tak jediné, co proti tomu můžeme dělat…
Když jsem přemýšlel, proč se sloučení bojím, vzpomněl jsem si na jeden dávný rozhovor. Zoologická zahrada kdysi pořádala letní táborové školy - týden se děti jezdily seznamovat se zvířaty, učili se o jejich chování ale pomáhaly i s kydáním hnoje. Moje dcera byla nadšená a příští rok si letní školu chtěla zopakovat. Ale ta již byla zrušena. Když jsem se na to zeptal významné pracovnice marketingu, řekla mi že "připravují akce pro desetitisíce a na letní školy chodily jen desítky dětí. Proto pro ně není zajímavá…" Bylo to mé prvé setkání s praktickým marketingem a současně naprostý šok. Základní školu i gymnázium jsem prožil v přírodovědných a botanických kroužcích. Dodnes si pamatuji , jaké dobrodružství bylo vylovit z tůně nejrostodivnější vodní žoužel a pak se ji pokoušet určit. Jak zajímavé bylo vidět pod binokulární lupou prašníky a v mikroskopu počítat chromozomy křivatců, které si student, barevný až za ušima sám obarvil. Cítil jsem se tou zanedbatelnou menšinou a současně si uvědomil, jak kvalitně průměrné jsou akce, aby se zalíbily tisícům…
Bohužel marketing se později začal projevovat i v botanické. Také tam byl zrušen dětský kroužek. A začal se stále více uplatňovat v rozhodování. Po několika školeních a kurzech i rozumní lidé převzali nejenom marketingové výrazy, ale začali tak i myslet. Když se asi před pěti lety řešilo, kdo pojede na služební cestu do Anglie, tak nerozhodl projekt či náplň cesty, tedy odborné kritérium. Na cestu jeli pracovníci skleníku, protože skleník má vyšší návštěvnost. Argument pana ředitele byl jasný, nedalo se proti němu protestovat, ale byl nejhorším možným zdůvodněním. Když se připravovaly akce na příští rok, vážný argument proti odbornému provázení po sbírkách byl, že na něj chodí málo lidí.
Proč o tom píšu? Protože takto to ve velkých příspěvkových organizacích v současnosti chodí. A bohužel nejenom u nás. Velice obtížně prosadíte expozici ohrožených druhů plevelů, která zajímá pár botaniků nebo nedej bože ekologických extrémistů proti expozici pravidelných kulatých jehličnanů. A tak se organizace stále více blíží OBI, BAUHAUZu nebo komerční výstavní akci. A tím akční marketing představuje vlastně pro organizaci obrovské nebezpečí. Ono je pak strašně blízko k otázce, proč máte dostávat příspěvek, když výstaviště pořádají to samé a ještě na tom vydělávají. A pokud nebude možné argumentovat tím, že udržujeme genofond rostlin, který odborně zpracováváme a publikujeme , udržujeme kroužek pár nadšenců, kteří se učí botanice a pořádáme přednášky pro pár zvědavých důchodců, tak bude mít opravdu právo tok peněz ustřihnout. Protože není důvod dotovat akce, které jsou v obdobných organizacích výdělečné.
Jak to bude fungovat v jednotná superorganizace? V republice máme sloučenou botanickou a zoologickou zahradu v Plzni. Její ředitel je výborný herpetolog a současně i skvělý znalec sukulentů. Tudíž je zřejmé, že nestraní ani jednomu oboru. Přesto, když jedete po dálnici do Plzně, uvidíte pouze plakát se lvy jako reklamu na ZOO. Proč? Protože osloví více lidí, než reklama na botanickou zahradu a protože o tomto nejspíše nerozhoduje ředitel, ale úředník, který má na starosti reklamu a pro který situaci správně vyhodnotil na základě průzkumu trhu.
Pokud ke sloučení do jedné superorganizace v Troji dojde, bude to přesně takto fungovat. Ale s jedním rozdílem. Ředitel nebude ani botanik ani zoolog, ale manažer a - protože post vznikne těsně před komunálními volbami - nejspíše i odložený politik. Jeho rozhodování bude čistě politické, ekonomické a marketingové. Pod ním bude zájmy botaniků bránit odborný ředitel. Bude v oslabené pozici - botanickou zahradu navštěvuje méně návštěvníků. A zvolí si generální ředitel silnou osobnost? Těžko. Důležitotá je loajálnost. To se ukázalo minulý rok, když se zprávy o slučování zahrad objevily v tisku. Jasně to řekl současný ředitel doktor Vacek pro Ekolist:

Vacek si myslí, že slučování je politickým rozhodnutím a magistrát jako zřizovatel na něj má plné právo. "Chápu obavy zaměstnanců, ale k rozhodnutí se nemůžu stavět pozitivně nebo negativně. Buď ho budu respektovat, nebo budu muset odejít," konstatoval.

Koho příspěvek přijímáš, toho píseň zpívej. Jen proboha netvrďte, že se to nedotkne odbornosti zahrady. To je nepoctivá fráze. O odbornost totiž nikomu nejde. V blízké době vznikne slučovací komise. Již její složení mnohé napoví o budoucím směřování zahrady a o tom, zda jsem opravdu pesimista či jen skeptický realista…

Aktuální články v médiích:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Michal Michal | E-mail | Web | 21. června 2016 v 9:35 | Reagovat

Malou botanickou zahradu si dneska mohou lidé nechat vytvořit i na vlastní střeše - říká se tomu střešní zahrada, viz web

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama