40 let Botanické zahrady - Informace o Pražské botanické zahradě v Tróji – Podhoří, o jejím vzniku, účelu a rozvoji z roku 1972

31. října 2009 v 16:38
Informace o Pražské botanické zahrady z její prehistorie byla součástí dopisu, který poslal první ředitel - zakladatel ing. Jan Jager vládě České socialistické republiky v roce 1972. Je to dokument sice historický, ale v mnoha svých částech stále aktuální - zvláště nyní, kdy se mění status botanické zahrady a jedná se o jejím dalším postavení mezi kulturními organizacemi hlavního města.

Jednou z vizitek kulturní vyspělosti každého státu, i jeho důležitou kulturně-propagační, pedagogickou i vědeckou potřebou je moderní botanická zahrada, proto většina států na světe má takovou botanickou zahradu umístěnu ve svém hlavním městě. Praha je dosud jedním z posledních hlavních měst, které dosud takovou botanickou zahradu nemá vybudovanou, i když její základy byly již konečně položeny.

Plných 50 let, od roku 1918, se snažili českoslovenští botanikové docílit její zřízení. Byly dávány sliby, ale nebyly plněny. Teprve naše socialistická společnost pochopila význam botanické zahrady jako důležitého kulturního a rekreačního zařízení a tak ve jmenovitých ustanoveních směrnic pro výstavbu, přestavbu a organizaci území hlavního města Prahy, které jsou přílohou usnesení vlády ČSSR 5. 223/64 o Směrném územním plánu Prahy, je již uveden úkol vymezit Trojskou kotlinu jako hlavní kulturně-propagační areál a je sem již situována i botanická zahrada. Proto také v červnu 1965 Útvar hlavního architekta města Prahy předložil. v generelním řešení Trojské kotliny i návrh na zřízení botanické zahrady. Při jeho projednávání podal Ing Jager konkrétní návrh na stanovení areálu botanické zahrady a po schválení zemědělským odborem i zemědělskou komisí NVP byl návrh zaslán Útvaru hlavního architekta, který jej pojal do generelu Trojské kotliny.

Po projednání uvedeného generelu rada NVP svým usnesením ze dne 8. června 1965 5. 128 uložila zemědělskému odboru NVP podat do 30. 3. 1966 návrh opatření k zajištění realizace botanické zahrady.

Po mnoha poradách s odborníky University Karlovy, Vysoké Školy zemědělské, Československé akademie věd, československé botanické společnosti. Ministerstva školství a kultury, Pražského střediska státní památkově péče a ochrany přírody a zástupce ONV Prahy 7 sdružených v Přípravném výboru pro vybudování Pražské botanické zahrady, po prohlídkách území na místě samém a po prošetření jiných alternativ umístěni botanické zahrady, bylo navržené území v Tróji a Podhoří uznáno za nejlépe vyhovující.

Usnesením rady NVP 5. 64 z 29-3. 1966 bylo navrhované území schváleno, prohlášeno za chráněné a dán pokyn k uzávěru zástavby na tomto území, které bylo pak ještě slovně vymezeno v usnesení rady NVP 5. 185 ze dne 30. 8. 1966 a vyznačeno ve schváleném podrobném územním plánu Trojské kotliny.

Na pokyn rady NVP byly pak ještě na stanovisko k záměru budování botanické zahrady v Tróji a Podhoří přímo dopisem požádány: Československá akademie věd, Ministerstvo Školství a kultury, Universita Karlova a Vysoká Škola zemědělská. Odpovědi jmenovaných institucí byly vesměs kladné. Předsedá Československé akademie věd, po projednání ve vědeckém kolegiu, doporučil svým dopisem s. primátorovi, aby byla z odborníků zainteresovaných složek vytvořena komise pro delimitaci úkolů Pražské botanické zahrady a Průhonického dendro-parku.

Soudruh primátor pak požádal předsedu Československé akademie věd a rektora University Karlovy o jmenování zástupců do zmíněné komise, do níž své zástupce jmenoval i Útvar hlavního architekta města Prahy, ONV Prahy 7 a 8, ministerstvo školství, ministerstvo kultury, Vysoká škola zemědělská, Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, Zoologická zahrada a Československá botanická společnost při ČSAV. Uvedená komise po několika jednáních a po vyjádření zástupce ČSAV navrhla jak opatření k realizaci Pražské botanické zahrady, tak delimitaci úkolů a sice zhruba v tom smyslu, že Průhonice jsou zařízením Botanického ústavu ČSAV, kulturně-propagační zařízení typu botanické zahrady nebudou budovat a kulturně-propagačním účelům bude jako až dosud sloužit jen známý Průhonický park. Ředitel Botanického ústavu ČSAV přímo doporučil vybudování Pražské botanické zahrady v Tróji z toho důvodu, že navržené území Pražské botanické zahrady má výhodné podmínky pro pěstování teplomilných rostlin a bude v tom směru velmi vhodným doplňujícím protějškem "studenějších" Průhonic.

Návrh delimitační komise byl po připomínkovém řízení v odborech NVP předložen radě NVP. Tato svým usnesením č. 111 ze dne 30. 4. 1968 projevila s předloženým návrhem svůj souhlas, schválila též Přípravný výbor pro vybudovaní Pražské botanické zahrady a uložila odboru komunálního hospodářství a zemědělství NVP, aby nejpozději do 1. 12. 1968 předložil návrh na zřízení Pražské botanické zahrady plenárnímu zasedání NVP.

Poslanci Národního výboru hlavního města Prahy plně pochopili význam moderní botanické zahrady pro město Prahu i celý stát a na plenárním zasedání svým usnesením č. 25)9 ze dne 31. 10. 1968 návrh jednomyslně a v plném znění schválili. Tím plenární zasedání NVP zřídilo


na paměť 50. Výročí Vzniku Československa s účinností od 1.1.1969 novou samostatnou rozpočtovou kulturní organizaci národního výboru hlavního města Prahy s názvem Pražská botanická zahrada vTróji-Podhoří


a stanovilo - kromě normálních úkolů, které plní každá botanická zahrada -její základní zaměření v tomto rozsahu:


a) kulturně-propagační poslání a činnost jako hlavní

b) řešení specielních problémů spojených s teorií a praxí ozeleňování hlavního města i velkých měst a sídlišť vůbec

c) kulturně-rekreační poslání.

d) přispět ke zlepšení životního prostředí okolních městských čtvrtí}

e) vyhovět záměru odboru územního plánování a architektury k vyzvednutí (zdůraznění) význačného krajinného charakteru území botanické zahrady;

f) sloužit pedagogickému a vědeckému poslání Přírodovědecké fakulty University Karlovy a Vysoké školy zemědělské v Praze a sice v rozsahu stanoveném zvláštní dohodou, sjednanou mezi ředitelem Pražské botanické zahrady a zmíněnými vysokými školami.

g) provádět prodej přebytků množitelského rostlinného materiálu, pokud to nebude na újmu vlastním úkolům botanické zahrady.


Samozřejmě v tomto stroze vytýčeném poslání je obsaženo tolik dílčích úkolů, že by jejich podrobné vypsání zabralo mnoho místa. Pro informaci a uvádím alespoň některé, aby lépe vynikl obraz práce a významu Pražské botanické zahrady. Tak Pražská botanická zahrada na př. bude:


1) shromažďovat a udržovat v mezích daných možností co nejbohatší sortiment rostlin, zejména okrasných, působících celkovým habitem, ornamentálním či barevným olistěním, svými květy nebo význačnými plody. Budou vytvořeny sbírky nejen peren, letniček, trav, cibulovin, ale i dřevin. Bude tu vytvořeno velké dendrarium (arboretum), v němž budou dřeviny seskupeny podle rostlinných podoblastí světa - na př. dřeviny Evropy, Sibiře, Číny, Japonska, pontsko-středoasijské podoblasti, Středozemí, severoamerická atlantské, tichomořské a prérijní podoblasti atd). Dendrarium bude doplněno i některými perenami příslušné podoblasti, náchylnými ke zplanění;

2) svými tematicky podloženými sbírkami (expozicemi) rostlin i výstavkami ukazovat návštěvníkům i studentům mnohotvárnost rostlinných forem, zvláštnosti života rostlin, jejich začlenění do rostlinných systémů atd. Poněvadž Pražská botanická zahrada bude současně i demonstračním objektem pro Přírodovědeckou fakultu University Karlovy a Vysokou školu zemědělskou, budou zde pro pedagogické účely, ale i pro poučení návštěvníků vytvořeny biologické skupiny či sbírky uspořádané s hlediska:

a) morfologického - jako ukázky různých modifikací os, listů, tvarů květenství, plodů různého odění jako ochrany proti nepříznivým vlivům, ukázky habitů popínavých rostlin, sukulentů atd.

b) ekologického - jako ukázky rostlin stinných, slunných, rostlin vátých písků, slaných půd, vřesovišť, rašelinišť, zvláštních podkladů )na hadci, vápencích atd), dále rostliny bahenní, vodní a pod.

c) genetického - ukázky hybridizace, šlechtění, vzniku kulturních rostlin, fylogénetický systém a pod. |

d) fytocenologického vytvoření souborů blížících se svou fysiognomii a skladbou některý. 1 význačným společenstvům naší vlasti, pokud to stanovištní poměry botanické zahrady dovolují|

e) fytogeografického - ukázky květen (flór) floristicky významných oblasti SSSR i ukázky flor některých cizích krajů;

3) provádět prvořadý a nejvlastnější úkol každé botanické zahrady a sice intrukci a aklimatizaci cizokrajných, zejména okrasných rostlin, vhodných pro ozeléňovaní velkých měst a provádět i šlechtění nových odrůd vhodných pro tento účel)

4) precizovat biologii, okrasné vlastnosti á požadavky jednotlivých druhů introdukováných rostlin i odrůd vyšlechtěných roatlin

5) ukazovat možnosti použití okrasných rostlin nejen v parcích velkých měst, ale i v rodinných, zahrádkách a bytech. Vytvořit i vzorové ukázky rodinných zahrádek;

6) zkoumat vliv Velkoměstského prostředí na rostliny parků, zahrad i bytuj

7) propracovat účinná opatření zabezpečující v podmínkách velkých měst zdárný vývin výsadeb okrasných rostlin stanovit za tím účelem odpovídající organizaci, agrotechniku, mechanizaci ozeleňovacích prací a rovněž i metodiku nejúčinnější ochrany před nemocemi a Škůdci;

8) vypracovat metodiku účinné kontroly provedeného ozelenění. Stanovit zejména kriteria, podle nichž by byla kontrola prováděna, aby byla pokud možno objektivní. Zatím, pokud kontrola byla vůbec prováděna, dělo se tak jen na základe subjektivního dojmu zástupců objednatele i provádějícího podniku.

9) podávat příklady okrasně sadovnických řešení pro jejich přenášení do praxe;

10) provádět prvotní rozmnožování nových druhů a odrůd okrasných a jiných rostlin a poskytovat přebytečný rostlinný materiál pro potřeby ozelenání hlavního města, zejména doplňování Či restauraci historických zahrad a parků, případně i pro potřeby jiných zájemců, i soukromých.

11) v prostoru Bendovky a Černé strže vybudovat velké vědecké alpinum pro rostliny vysokohorských, arktických a subarktických oblastí, a to zejména pro rostliny kalcifobní a acidofilní (rostliny nesnášející vápno v půdě). Na svazích sousedích se ZOO vybudovat naopak skalku pro skalní a vysokohorské rostliny kalcikolní (rostliny potřebující a snášející vápno)

12) v oddělení 41 a 42 vytvořit i "lidovou skalku", v níž bude použito nejen vysokohorských rostlin, ale i rostlin podobných svým habitem rostlinám vysokých hor zde bude použito i některých architektonických prvků (květnaté zdi, terasy a pod.)

13) vytvořit rostlinné expozice takového zaměření, jaké zajímá návštěvníky se specielními zájmy, na př. expozice léčivých rostlin medonosných i pylodárných rostlin významných pro včelaře, rostlin významných pro textilní průmysl, voňavkářství průmysl, atd.

14)
zachovat a chránit přírodní rezervace uvnitř Pražské botanické zahrady a expozicemi chráněných rostlin i přednáškami pomáhat ochraně přírody, velmi významné to kulturní složce, jejíž činnost nebyla dosud doceněna}

15) udržovat co nejbohatší sortiment skleníkových rostlin.

16) předávat návštěvníkům botanické záhrady výsledky její práce nejen formou expozičních sbírek, ale i formou publikací, filmů, přednášek, kursů, exkursí, výstav, a to nejen pro odborníky, ale i pro zahrádkáře, alpinkáře a provádět v tom směru i poradenskou činnosti

17) kursy, přednáškami i filmem vychovávat návštěvníky k šetrnému vztahu ku zeleni nejen Pražské botanické zahrady, ale i k zeleni sadů a parků a k přírodě vůbec.

18) dát případně i lidovým výzkumníkům možnost projevu tvůrčí práce pod vedením odborných pracovníků}

19) vydávat naučné a popularizační publikace a ozeleňování sídlišť, o pěstování rostlin zařazených do sortimentu botanické zahrady a spolupracovat v tom směru i s denním tiskem|

20) provádět sběr semen jak pro vlastní potřebu, tak i pro výměnu s domácími i zahraničními botanickými zahradami celého světa.

21) spolupracovat s ostatními botanickými zahradami nejen formou výměny rostlinného materiálu, ale i výměnou zkušeností a občasnými společnými poradami}

22) provádět hned od počátku důslednou a soustavnou dokumentaci rostlin pěstovaných v botanické zahradě i veškerých prací a pokusů a těmito rostlinami}

23) sloužit pedagogickému a vědecko^výzkumnému poslání University Karlovy a Vysoké školy zemědělské na zvlášť k tomu účelu vymezených a školám propůjčených plochách a v rámci dohod případně i na jiných plochách botanické zahrady; ostatně celá botanická zahrada bude sloužit uvedeným vysokým školám, případně i jiným školám jako demonstrační objekt.



Uvedené snad k osvětlení poslání Pražské botanické zahrady postačí. Většinou jsou to úkoly, která bude moci botanická zahrada plnit až po svém dobudování. Jen jako doporučení ještě uvádím, že přednáškové síně botanické zahrady by bylo možno, zejména v létě, použít k menším koncertům vážné hudby. Překrásné prostředí botanické zahrady by jistě jest! zvýšilo krásu a přitažlivost koncertu.

Podívejme se nyní, co dosud bylo, kromě uvedených již přípravných jednání, vykonáno a co je třeba ještě vykonat.


Se souhlasem rady NVP a Českého svazu architektů byla v roce 1970 vypsána a úspěšně proběhla soutěž na řešení ideového konceptu Pražské botanické zahrady.


Jako další úkoly si vedení botanické zahrady vytýčilo:


a) výkup nemovitostí

b) výstavbu provizorní správní budovy

c) založení zásobní zahrady pro pěstování dřevin

d) oplocení celého území botanické zahrady

e) vyprácování podrobné projektové studie


Ačkoliv botanická zahrada vykupuje zatím jen ty nemovitosti, které jsou jí dobrovolně ke koupi nabídnuty, činí výměra vykoupených pozemků spolu s pozemky převzatými od jiných socialistických sektorů již cca 96 ha.

Na těchto pozemcích jsou již konány některé přípravné práce, jako podrobný průzkum, probírky a členění porostů, vytyčování a čistění trasy budoucích cest. Rovněž v západní části alpina bylo již započato s budováním teras a chodníků.

Výstavba provizorní správní budovy přímo v areálu botanické Zahrady byla s obvyklými průtahy a nedostatky konečně dokončena v létě minulého roku.

Přímo při správní budově bylá ohrazena plocha pro zásobní zahradu pro dřeviny, v níž se již v letošním roce začínají pěstovat dřeviny.

Dosavadním citelným nedostatkem budování Pražské botanické zahrady jsou již zmíněné potíže s oplocením areálu Pražské botanické zahrady. Z toho důvodu vznikají na území botanické zahrady značné škody, jako škody zvěří na vysazených dřevinách, krádeže měřických kolíků, ničení některých zařízení, stavby na černo, krádeže ochranných značek, jízdy motorovými prostředky, zejména motocykly mimo cesty, skládky odpadového materiálu atd. Je bezpodmí­nečně třeba začít již v letošním roce s budováním oplocení.

Na základě vítězného návrhu vzešlého ze soutěže byla vypracována kolektivem architektů za odborné spolupráce ředitele Pražské botanické zahrady projektová studie, a to do takové hloubky, aby již mohla být podkladem pro schválení projektového úkolu, i podkladem pro vypracování vlastního projektu. Podle této projektové studie, ke které byla vyžádána stanoviska příslušných institucí, si vyžádá a výstavba Pražské botanické zahrady nákladu 305 milionů Kčs. Je navrženo provést výstavbu ve 3 etapách a předetapě zhruba takto:


Předetapa do roku 1975 (náklad 20 milionů Kč)-


1) Oplocení areálu.

2) Vybudování vědeckého alpina, které by bylo jako prvé zpřístupněno. veřejnosti.

3) Přenesení architektonicky cenných objektů, tak zvaných Gočárových domků, z letiště Kbely, na území botanické záhrady, kde je jejich umístění již plánováno.

4) Vybudování zásobní zahrady pro dřeviny, )dokončuje se).

5) Vybudování hlavní obslužní cesty.

6) Začátek větších výsadeb dřevin.


I. etapa 1976 - 1973 (náklad 110 milionů Kčs):


1) Budování cest.

2) Vybudováni užitkového vodovodu včetně čerpací stanice, nádrží a jiných vodních ploch.

3) Přívod a rozvod elektrické energie včetně trafostanice.

4) Pokračování ve výsadbách,


II. etapa - 1979 - 1982 )náklad 123 milionů Kčs)t

1) Výstavba expozičních skleníků a výstavního skleníku.

2) Vybudování zásobních záhrad.

3) Vybudováni drobných stavebních objektů.

4) Vybudování Rosária.

5) Vybudování "skalek'. a pokračování ve výsadbách.

6) Rekonstrukce Salabky )dílny, garáže, údržba).

7) Vybudování zahrady Přírodovědecké fakulty University Karlovy.


III. . etapa 1983 - 1985 )náklad 51 milionů Kčs)í.

1) Vybudováni administrativní budovy. 2) Vybudování restaurace . Podhoří. Výstavba Pražské botanické zahrady je tedy rozvržena do dvou, 3 předetapou pak do 3 pětiletek. Bylo by jistě ekonomičtější provést výstavbu v kratší době, ale v uvedeném časovém rozvržení je počítáno se současnými možnostmi.

Kromě uvedených úkolu byly provedeny ještě jiné přípravné práce, jako rozdělení celého území botanické zahrady na, 117 oddílů jako hospodářských a evidenčních základních jednotek, které jsou dále rozdělovány na stanovištně jednotnější pododdíly. Na základě leteckých stereosnímku byl pořízen fotoplán celého území botanické zahrady, který značně usnadní plánování i dokumentaci. Buduje se odborná botanická dokumentace a knihovna. Byl navázán styk s našimi i zahraničními botanickými zahradami, koordinují se vztahy mezi botanickou zahradou a Severním Městem atd.

Co říci nakonec. Zdůraznit znovu, že životní prostředí, zejména velkých měst, se stává pomalu, ale jistě celosvětovým problémem. číslo jedna a že v tomto prostředí zelen, jako hlavní producent kyslíku, tlumič prašnosti i hluku a nejdůležitější rekreační prvek, nabývá prvořadého významu.

V Praze se zatím chlubíme komplexy parkové zeleně vybudovanými před staletímy. A i té mnohde nešetrnými zásahy ubývá.

V celém světě jsou botanické zahrady pokládány za významná celospolečenská zařízení. Věřím, že i u nás se výstavba Pražské botanické zahrady stane věci celostátního zájmu a součásti komplexní výstavby a přestavby hlavního města a že její výstavba bude v zájmu zdraví občanů hlavního města urychlena.

Věřím, že po daném vysvětlení mnohostranného významu botanické zahrady si směrodatní činitelé uvědomí, jaké možností pro kulturní rekreaci pracujících zůstávají nevyužity a že pro výuku a vědeckou práči študentů i profesorů vysokých skol je moderní botanická záhrada nutným předpokladem a že dají konečně výstavbě Pražské botanické zahrady želenou. Tím i naše epocha budování socialismu přispěje ke kráse Prahy. Podstatnou a skoro bych řekl povinnou hřivnou, která se začlení provždy do pražské scenerie i historie Prahy podobně, jako parky a zahrady pod Strahovem a Hradem. Že Pražská botanická zahrada se stane ne^jen vědecky a osvětově významným dílem, ale i útočištěm, do něhož každý rád zavitá, aby se tu osvěžil, poučil, potěšil a načerpal další síly pro svou každodenní práci.





 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 fanatics fanatics | Web | 22. června 2015 v 17:51 | Reagovat

nebankovní půjčka online skalná 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama