40 let Botanické zahrady hl. m Prahy – osobní dopis prvního ředitele ing. Jana Jagera k představitelům Československa.

31. října 2009 v 16:37
Při přípravě publikace, která bude věnována vývoji sbírek listnatých dřevin, jsem nalezl mezi nic neříkajícím množství úředních dopisů jeden, který mě oslovil. Psal ho otec zakladatal, první ředitel botanické zahrady Jan Jager. Je to žádost o podporu organizace. Má dvě části - vlastní žádost a "Informace o botanické zahradě. Zahrada byla založena v roce 1969, ale
přežívala, bez investičních finančních prostředků, které by umožnily její budování. A tak se ředitel rozhodl k tomu, že oslovil všechny významné domácí politiky s žádostí o pomoc. A výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Přestal být ředitelem. A přišel nový, který již osobní odvahu nenašel a. za kterého přežívání a budování trojské Potěmkinovy vesnice pokračovalo dalších skoro dvacet let.
Kromě odvahy, kterou ing. Jager projevil, je dopis pozoruhodný svou aktuálností. Pokud si odmyslíme socialisticou frazeologii, zjistíme, že za více jak 35 let většina zde uvedených problémů Severního Města trvá.. Ale také, že jsou zde přesně vystižené všechny funkce botanických zahrad, přesně jak z pera BGCI, mezinárodní organizace
botanických zahrad, která ale bude ještě čekat více jak 10 let na svůj vznik.
Zjistíme, že tomu tak bylo proto, že ačkoliv bylo období nejtvrdší normalizace (budování socialismu), v komisi o vzniku a budoucnosti botanické zahrady se kromě politiků účastnili především odborníci - z BU ČSAV, botanické společnosti, Karlovy univerzity i VŠZ. Jaký je to rozdíl proti dnešku, kdy se rozhodování o odborných organizacích účastní především politici a manažeři..
Podmínky se změnily, v okolí Velké Skály již nevznikne univerzitní město, jak to již za První republiky plánoval statkář Antonín Svoboda, který daroval státu rozsáhlé pozemky za účelem stavby ZOO, botanické zahrady a řady odborných ústavů. Botanická zahrada již nehospodaří na pozemcích o velikosti 130 ha, ale na území menším než 1/3.
I krajinný ráz Trojské kotliny se změnil, původní barokní krajina se postupně vytrácí v postmodernistické zástavbě, stavební uzávěra je pouze na papíře.
V roce 1973 jedno administrativní rozhodnutí, odvolání ředitele Jagra, způsobilo stagnaci botanické zahrady na dalších 25 let. Lze doufat, že se situace po sloučení se ZOO do jednoho superpodniku nebude opakovat a že se Praha dočká významné světové botanické zahrady?



Ing. Jan Jager Praha, dne 11. dubna 1972

Pražská botanická zahrada

v Troji -Podhoří

Nádvorní čp. 134 nouz. Praha 7 Troja


Vážení soudruzi!


Vážený soudruhu!


Dne 1. ledna 1969 jsem byl jmenován ředitelem nově zřízené kulturní organizace - Pražské botanické zahrady v Troji-Podhoří. Poněvadž jsem byl jedním z těch, kteří již dlouhá léta těžce nesli skutečnost, že Praha je jedním z posledních hlavních měst světa, které dosud nemá moderní botanickou zahradu pustil jsem se do práce s nadšením. Slibů o pomoci bylo dost, ale většinou zůstaly jen sliby. K tomu přistoupila vážná hospodářská situace, která postavila tak významný a kulturní podnik na vedlejší kolej. Budování Pražské botanické zahrady nebylo zařazeno do této pětiletky. Byl dán pouze souhlas k oplocení celého území Pražské botanické zahrady, ale i realizace tohoto úkolu zůstává zatím na mrtvém bodě díky složitosti a zdlouhavosti naší úřední mašinérie.

K tomu přistupuje i skutečnost, že budování zařízení biologických směrů se setkává dosud s nepochopením státních orgánů, kde vysoce převažují technicky zaměření odborníci, kteří dosud nechápou, že prudkému rozvoji budování průmyslových, bytových a jiných technických staveb a prudkému rozvoji motorismu musí odpovídat i přiměřené budování zeleně, a to kvalitní zeleně, aby bylo docíleno biologické rovnováhy jako zdravotní prevence jejíž zanedbání by mělo za následek nedozírné škody na zdraví lidí a tudíž i velké škody v ekonomickém slova smyslu. Proto již při plánování všech bytových, průmyslových i jiných inženýrských staveb je třeba pamatovat vždy na tvorbu úměrné plochy kvalitní zeleně, která má být v zájmu zdraví občanů budována s předstihem.

Podle názoru sovětských odborníků má mít a skutečně má každá botanická zahrada v Sovětském Svazu svůj výzkumný úkol, řešící nějaký problém socialistického budování oblasti, v níž byla zřízena. Byla tu otázka, jaký úkol zvolit, aby odpovídal poslání Pražské botanické zahrady. Na ozeleňování našich měst se ročně vynakládají ohromné sumy peněz, ale výsledky neodpovídají vždy vynaloženým nákladům. Rovněž je málokde prováděna objektivní kontrola provedeného ozelenění, provedených výsadeb. Proto plenum Národního výboru hlavního města Prahy dalo nově zřízené botanické zahradě mimo jiné i ten úkol, aby přispěla k budování socialismu tím, že pomůže vyřešit metodiku ekonomického budování zeleně ve velkých městech, i stanovení kritérií pro kontrolu provedeného ozelenění. Vyřešení tohoto úkolu bude mít velký ekonomický dosah.

Bohužel i většina našich kulturních pracovníků Vidí kulturu jen v oblasti umění, v oblasti humanitních oborů a na botanické a zoologické zahrady se dívají jen jako na jakýsi přívěsek, o který se musejí také starat.

Pražská botanická zahrada bude mít velký význam nejen po stránce vědecké a pedagogické, ale i po stránce kulturní rekreace pracujících. Tohoto významu pro zdravotní prevenci, pro obnovu pracovních sil člověka si byla jistě vědoma i Národní fronta v Praze, když ve svém volebním programu na léta 1971 až 1975 v odstavci o rozvoji socialistické kultury praví, že mimořádná pozornost bude věnována mimo jiné i botanické zahradě, ZOO a chráněným přírodním oblastem.

Pro Pražskou botanickou zahradu bylo zvoleno a schváleno jedno z posledních, , krajinářsky velmi cenných území v obvodu hlavního města nad Trojským zámkem -. - v Podhoří, od Velké skály až po sklaní přírodní rezervaci v Podhoří.

Jeho rozloha je cca 130 ha, včetně několika přírodních rezervací, nacházejících se uvnitř tohoto areálu. Její vybudování si vyžádá, dle podrobné projektové studie, náklad 304 milionů Kčs )podrobnější data o zahradě o zahradě, viz připojená Informace.

Doslechl jsem se, že v proluce vedle paláce Kotva má být vybudován nákladem několika set milionů Kčs obchodní dům a že snad jeho vybudování bylo dokonce zadáno zahraniční firmě. Je mi líto, že na tuto stavbu, kterou mohli vypro­jektovat i vystavět naši odborníci, jsou vydávány tak značné a snad i devizové prostředky, ale na výstavou moderní botanické zahrady, kterou dosud v Praze nemáme a která má tak veliký etický, estetický, vědecký, pedagogický a zdravotní význam pro město Prahu i celý stát, prostředky nejsou.

Jsem proto přesvědčen, že je třeba, aby se tímto problémem zabývala vláda a aby se urychleně přikročilo již v této pětiletce k projektové přípravě a v příštích dvou pětiletkách k vlastní výstavbě botanické zahrady.


Proč jsem se odhodlal k tomuto osobnímu dopisu ?

Samozřejmě především proto, že s normální "úřední" cestou mám špatné zkušenosti, dopis by se touto cestou pravděpodobně nikdy nedostal na rozhodující místa. Ale také proto, poněvadž:

1) Ke zřízení Pražské botanické zahrady usnesením plenárního zasedání Národního výboru hl. města Prahy došlo po 4-leté přípravě, po velmi důkladném a podrobném projednávání za účasti našich předních odborníků z řad ČSAV, University Karlovy, Vysoké školy zemědělské, ministerstva kultury a školství, ONV Prahy 7, ochrany přírody atd. Jsem proto přesvědčen, že po projednání ve federální komisi pro životní prostředí může vláda o věci rozhodnout.

2) Straničtí a vládní činitelé jsou málo informováni o významu botanické zahrady a zeleně vůbec pro životní prostředí hlavního města. A mnozí z nich si v návalu jiných starostí ani neuvědomují, jak velkým přínosem tato botanická zahrada bude pro zdraví občanů Prahy a pro obnovu jejich pracovních schopností.

3) Areál Pražské botanické zahrady byl sice prohlášen usnesením rady NVP za území chráněné, ale dokud nebude toto území oploceno a Pražská botanická zahrada vybudována, zůstává toto usnesení neúčinné - jen na papíře. Na tomto území - velmi cenném jak s hlediska ochrany přírody (je zde i 5 přírodních rezervací), tak s hlediska krajinářského se neustále zvyšují a škody působené některými nezodpovědnými občany, kteří dlouhá léta pokládali tyto končiny za zemi nikoho K tomu přistupují nyní četné škody a spory na okrajovém území na rozhraní mezi staveništěm Severního Města a Pražskou botanickou zahradou.

4) Jak autoři projektové studie, tak i současní vedoucí pracovníci Pražské botanické zahrady jsou nyní důkladně obeznámeni s problematikou této botanické zahrady. Přerušením a stálým oddalováním prací na projektové přípravě, která - vzhledem k výjimečnému charakteru botanické zahrady i různorodosti projektových prací si vyžádá značnou dobu . vznikají rovněž značné a zbytečné škody. Odložení projektových prací a rozmělnění výstavby Pražské botanické zahrady na delší dobu je neúnosné, jak z důvodů ekonomických, tak i proto, že je nutno využít zkušeností těch pracovníků, kteří průběžně na přípravě budování Pražské botanické zahrady pracovali a dosud pracují.

5) Na území Pražské botanické zahrady se nacházejí chaty, nouzová stavby i starší rodinné domky. I když byl na tomto chráněném území vyhlášen • uzávěr zástavby, dějí se stále pokusy, nebo se skutečně obchází toto nařízení a z toho vznikají spory. Kromě toho i v zájmu občanů by bylo rychlé řešení, neboť vleklé jednaní a nejistota přinášejí škodu jak občanům, tak i Pražské botanické zahradě.

6) V přímém sousedství areálu Pražské botanické zahrady se má stavět Přírodovědecká fakulta Univezity Karlovy, která bude od prvopočátku potřebovat jak plochy pro pokusné a vědecké práce, tak i celou botanickou zahradu jako demonstrační objekt, školní botanická zahrada Na Slupi již svému účelu plně nevyhovuje a bude zrušena . I když výstavba nové fakulty byla oddálena, je nezbytné, aby budování nové botanické zahrady bylo zahájeno urychleně, neboť její vybudování by mělo mít 15ti až 20ti letý předstih před zahájením výuky na nové fakultě.

7) Budování Pražské botanické zahrady by mělo být pokládáno za součást komplexního řešeni Severního Města, neboť hlavně pro životní prostředí tohoto přímo sousedícího velkého nového sídliště bude mít Pražská botanická zahrada velký význam )příznivý vliv na zatím nepříliš příznivé místní klima, ochrana před prudkými nárazovými větry západních směrů, možnost kulturní rekreace atd…

8) V Praze nyní narůstají velké obytné čtvrtě a jiné technické stavby. Vzrůstá rapidně i počet motorových vozidel projíždějících ulicemi Prahy. Při výstavbě hlavního města byla při nejmenším dočasně, ale někde i trvale zrušena dosti značná plocha parkové i jiné zeleně. Dle mínění světových odborníků továrny, auta, letadla a jiné spotřebiče kyslíku ho již dnes spotřebují mnohem víc, než ho rostliny stačí vyprodukovat. Jedno století prý stačí k tomu , aby se naše planeta stala neobyvatelnou. A dle mínění našich odborníků stačí při současném rozvoji motorismu nějakých 10 let k tomu, aby Praha dospěla do stadia, kdy budeme muset nosit roušky na ústech nebo dýchat kyslík z pouličních automatů. Se zvyšováním faktorů nepříznivě ovlivňujících zdraví občanů se stupňuje i procento pracovní neschopnosti obyvatel, tedy důsledek i ekonomický. Toto konstatování vyplynulo i z jednání XIII. konference ministrů zdravotnictví socialist. států. V Rudém Právu z 9. 3. 72, kde se o této konferenci píše, v závěru článku čteme: "Stejně nesporné však je i to, že zodpovědnost nespadá jen na zdravotnictví, ale na celou společnost. Na každém jejím členu totiž záleží, zda se podaří ozdravit prostředí, v němž žijeme a které odkážeme dalším generacím. Jedním z velkých pomocníků na ozdravění prostředí hlavního města má být právě Pražská botanická zahrada, která nejen bude přímo ve velkoměstském prostředí problematiku ekonomického budování kvalitní zeleně řešit, ale spolu se Stromovkou, Pražskou ZOO a parkem Trojského zámku vytvoří několikasethektarový komplex kvalitní vysoké zeleně, poskytující zdraví, krásu i poučení. Je tedy třeba konečně nejen o životním prostředí a . jeho nejdůležitější složce, zeleni mluvit, ale přistoupit k velkorysé realizaci dříve, než bude pozdě. Vybudováni Pražské botanické zahrady bude v historii našeho města i státu svědectvím, že ani v těžké hospodářské situaci jsme nezapomínali jak na kulturní rekreaci a zdraví našich pracujících, tak i na zvýšení krásy našeho města. Dobudováním zoologické a vybudováním botanické zahrady, navazujících svým terénem přímo na sebe, vznikne překrásné místo v rychlém dosahu z centra města, poskytující svým návštěvníkům zdravou, krátkodobou a opravdu kulturní rekreaci, o níž Je v Praze stále nouze.

9) A konečně je třeba myslet i na to, že moderní Pražská botanická zahrada v Troji i-Podhoří bude mít nejen celostátní význam, ale bude i visitkou kulturní vyspělosti našeho státu. Je skoro hanbou, když při různých přírodovědeckých konferencích a kongresech se účastníci ptají po bota­nické zahradě a pak jsou zavedeni do malé, začouzené školní botanické zahrady Na Slupi.


Dnes se už ve většině botanických zahrad světa o nové Pražské botanické zahradě ví a bude již při zahraničních návštěvách hledána. Je proto třeba, abychom si i v této věci vzali přiklad ze Sovětského Svazu. kde ze 17ti botanických zahrad za carského Ruska se jejich počet nyní zvýšil již na více než 100 a kde na budování celé sítě botanických zahrad . je pohlíženo jako na důležitou součást budování socialistické vlasti.. Budování zeleně vůbec pak je zde pokládáno za nezbytnou a prvořadou součást komplexního budování sídlišť a za význačný rys socialistického budování měst.

Chápu, že v této pětiletce jsou tak velké nároky na finanční a stavební kapacity, že do ní ještě nemohla být zařazena realizace vlastní výstavby celé botanické zahrady. Ale pokládám za možné a nutné, aby již v této pětiletce byla celá zahrada oplocena a aby Generálním ředitelstvím Výstavby hl. m, Prahy byl dán pokyn k zahájení projektových prací, jichž výsledkem by bylo souhrnné projektové řešení a projekt I. etapy budování tak, aby v příští pětiletce mohla být zahájena vlastní výstavba, rozdělená dle harmo­nogramu vypracované již podrobné projektové studie do předetapy a 3 etap.

Snažil jsem se uvedenými důvody osvětlit nutnost vybudování Pražské botanické zahrady a navrhuji, aby se po projednání v příslušné komisi pro životni prostředí vláda ČSR povolila výjimku v tom smyslu:


1) Aby mohly být ještě během této 5LP zahájeny příslušné projektové práce pro budování Pražské botanické zahrady )souhrnné projektová řešení a prováděcí projekt I. etapy ) a aby bylo provedeno oploceni celého areálu botanické zahrady

2) Aby výstavba Pražáka botanické zahrady byla zařazena dle návrhu uvedeného v připojené . Informaci to jest předetapa
(náklad 20 mil. Kčs) ještě do této, 5LP a 3 navržené etapy, (náklad 264 mil. Kčs) do dalších dvou pětiletek.


Příslušná projektová studie je k nahlédnutí v ředitelství Pražské botanické zahrady, Nádvorní čp. 134 nouz. Praha 7-Trója )nad vinicí Sv. Klára nad Trojským zámkem). Sám jsem ochoten podat příslušným orgánům podrobné vysvětlivky a přivézt připadne plány sebou.

V připojené "Informaci" je podrobnější zpráva o poslání a úkolech Pražské botanické zahrady v Troji-Podhoří i o jejím vzniku.


V Praze, dne 11. dubna 1972


Opis tohoto dopisu zaslán též na vědomí;


1) Vláda ČSR, k rukám předsedy, s. J. Korčáka

2) ÚV KSČ, k rukám gen. tajemníka, s. Dr. G. Husáka

3) President republiky, armádní generál, 3. L. Svoboda

4) Vláda ČSSR, k rukám předsedy vlády, s. L. Štrougala

5) MV Národní fronty, Praha

6) Rada pro životní prostředí při vládě ČSR

7) MV KSČ, k rukám s. Ing. Ant. Kapka, CSc.

8) Dr Zdeněk Zuska, primátor hl-města Prahy

9) Ministerstvo kultury ČSR, k rukám ministra s. Dr M. Brůžka, GS. 10) Ministerstvo školství, Praha

10) Školní a kulturní komise fyVP, k rukám akad. malíře 3. Kiliána

11) Komise NVP pro ochranu životního prostředí, k rukám předs. , s. Hallera

12) Vedoucí odboru kultury NVP, s. Dr A. Svoboda

13) Útvar hlavního architekta hl. m. Prahy 15) Generální ředitelství Výstavby hl. města Prahy





NÁMĚSTEK MINISTRA ŠKOLSTVÍ

V Braze dne 6. července 1972 O. j. 13. 796)72-46

Vážený soudruhu!

Ministerstvo školství ČSR obdrželo opis dopisu, kterým jste se obrátil na vládu ČSR ve věci výstavby Pražské botanické zahrady.

Vedle obecně kulturního, pedagogického a propagačního významu, přínosu pro vědecký výzkum a pro životní prostředí má Pražská botanická zahrada sloužit jako demonstrační zahrada k vědeckovýzkumným a pedagogickým účelům přírodovědecké fakulty University Karlovy, jejíž výstavba je projektována v jejím sousedství v Praze-Troji.

Ministerstvo školství považuje společné řešení za efektivní a bude je při příslušných jednáních také v tomto smyslu podporovat.

Se soudružským pozdravem






Vážený soudruh

Ing. Jan J a g e r Pražská botanická zahrada v Tróji - Podhoří

Nádvorní č. nouz. 134 Praha 7

PRIMÁTOR HLAVNÍHO MĚSTA

PRAHY V Praze dne 30. listopadu 1970

č. j. 4723/72


Vážený soudruhu,

k Vašemu dopisu ze dne 12. října t. r. v záležitosti vybudování Pražské botanické zahrady v Tróji - Podhoří sděluji, že se jedná o investici, která je příslušným orgánům NV hl. m. Prahy známa, kterou je však třeba posuzovat v souvislosti s jinými akcemi, které zajištují základní podmínky řádného chodu městského organismu a základní předpoklady života obyvatelstva, má-li být se vší zodpovědností rozdělen objem prostředků, které jsou směrnicí vlády ČSR na léta 1971 - 1975 na investiční výstavbu dány.

V rámci možností, které má Národní výbor hl. m. Prahy na úseku investiční výstavby, a to at jde o vlastní objem investic pro 5. 5LP nebo o limity nově zahajovaných staveb o rozpočtovém nákladu nad 1,5 mil. Kčs není totiž vůbec konkrétní naděje výstavbu botanické zahrady uvažovat a to zejména proto, že ani případné zvýšený objem pro 5. 5LP nezajistí plně výstavbu akcí zabezpečujících klíčové úkoly v dopravě, v uloženém rozsahu bytové výstavby a u velkých investičních celků inženýrských staveb. Za této situace je zpochybněna pro bezprostřední zajištování i projektová příprava vzhledem k nákladnosti, vyplývající z hodnoty rozpočtu stavby.

Souhlasím však s tím, aby pro zabezpečení vymezeného území byla zajištěna projektová příprava definitivního oplocení a po projednání a podle výrobního zajištění stavba uplatněna v příslušném návrhu ročního plánu 5. 5LP.

Doufám, vážený soudruhu, že přijmete moje vysvětlení s plným pochopením složitosti situace.

Se soudružským. pozdravem





KANCELÁŘ

PRESIDENTA REPUBLIKY

201 225/72 V Praze dne 19. května 1972

Vážený soudruhu,

president republiky soudruh Ludvík Svoboda přijal Váš dopis ze dne 27. dubna t. r. , ve kterém jste žádal o podporu ve výstavbě Pražské botanické zahrady ve smyslu dopisu, jímž jste se obrátil na vládu České socialistické republiky.

Vzhledem k tomu, že jde o záležitost, kterou musí v prvé řadě posoudit a rozhodnout orgány vlády ČSR, neprovádíme žádná opatření. Další postup však budeme sledovat.

Prosíme, abyste naše sdělení vzal na vědomí.


Se soudružským pozdravem


za Kancelář
presidenta republiky


Soudruh

ing. Jan J a g e r

Pražská botanická zahrada Nádvorní č. nouz. 134 Praha 7



 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bence Bence | E-mail | Web | 26. března 2012 v 14:03 | Reagovat

Fajn blog

2 WaclawE WaclawE | E-mail | 17. ledna 2017 v 20:48 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na botanickazahrada.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama