Říjen 2009

40 let Botanické zahrady - Informace o Pražské botanické zahradě v Tróji – Podhoří, o jejím vzniku, účelu a rozvoji z roku 1972

31. října 2009 v 16:38
Informace o Pražské botanické zahrady z její prehistorie byla součástí dopisu, který poslal první ředitel - zakladatel ing. Jan Jager vládě České socialistické republiky v roce 1972. Je to dokument sice historický, ale v mnoha svých částech stále aktuální - zvláště nyní, kdy se mění status botanické zahrady a jedná se o jejím dalším postavení mezi kulturními organizacemi hlavního města.

40 let Botanické zahrady hl. m Prahy – osobní dopis prvního ředitele ing. Jana Jagera k představitelům Československa.

31. října 2009 v 16:37
Při přípravě publikace, která bude věnována vývoji sbírek listnatých dřevin, jsem nalezl mezi nic neříkajícím množství úředních dopisů jeden, který mě oslovil. Psal ho otec zakladatal, první ředitel botanické zahrady Jan Jager. Je to žádost o podporu organizace. Má dvě části - vlastní žádost a "Informace o botanické zahradě. Zahrada byla založena v roce 1969, ale
přežívala, bez investičních finančních prostředků, které by umožnily její budování. A tak se ředitel rozhodl k tomu, že oslovil všechny významné domácí politiky s žádostí o pomoc. A výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Přestal být ředitelem. A přišel nový, který již osobní odvahu nenašel a. za kterého přežívání a budování trojské Potěmkinovy vesnice pokračovalo dalších skoro dvacet let.
Kromě odvahy, kterou ing. Jager projevil, je dopis pozoruhodný svou aktuálností. Pokud si odmyslíme socialisticou frazeologii, zjistíme, že za více jak 35 let většina zde uvedených problémů Severního Města trvá.. Ale také, že jsou zde přesně vystižené všechny funkce botanických zahrad, přesně jak z pera BGCI, mezinárodní organizace
botanických zahrad, která ale bude ještě čekat více jak 10 let na svůj vznik.
Zjistíme, že tomu tak bylo proto, že ačkoliv bylo období nejtvrdší normalizace (budování socialismu), v komisi o vzniku a budoucnosti botanické zahrady se kromě politiků účastnili především odborníci - z BU ČSAV, botanické společnosti, Karlovy univerzity i VŠZ. Jaký je to rozdíl proti dnešku, kdy se rozhodování o odborných organizacích účastní především politici a manažeři..
Podmínky se změnily, v okolí Velké Skály již nevznikne univerzitní město, jak to již za První republiky plánoval statkář Antonín Svoboda, který daroval státu rozsáhlé pozemky za účelem stavby ZOO, botanické zahrady a řady odborných ústavů. Botanická zahrada již nehospodaří na pozemcích o velikosti 130 ha, ale na území menším než 1/3.
I krajinný ráz Trojské kotliny se změnil, původní barokní krajina se postupně vytrácí v postmodernistické zástavbě, stavební uzávěra je pouze na papíře.
V roce 1973 jedno administrativní rozhodnutí, odvolání ředitele Jagra, způsobilo stagnaci botanické zahrady na dalších 25 let. Lze doufat, že se situace po sloučení se ZOO do jednoho superpodniku nebude opakovat a že se Praha dočká významné světové botanické zahrady?



Proč není dobré spojovat botanickou a zoologickou zahradu.

3. října 2009 v 17:55
O spojení ZOO a botanické zahrady se již napsalo mnoho. Argumentů pro i proti je celá řada, od citových, jako je ztráta samostatnosti, vlastní tváře a tím i zmenšení nabídky služeb pro veřejnost tak i zcela rozumných, odůvodňujících nesmyslnost řešení ekonomicky (sloučený subjekt bude mít dražší a složitější vedení), rozdílnou metodologií chovu zvířat a pěstování rostlin (chemická ochrana proti škůdcům), rozdílný právní rámec (botanické zahrady jsou non profit a nesmí na pěstovaných rostlinách přímo vydělávat). Samozřejmé jsou i obavy, že se botanická zahrada promění v přidružený zahradnický podnik.